IN-STORE
Komunikační DESIGN – Psychologie vizuálních podnětů
Nechte Vaše klienty vidět jen to, co chcete, aby viděli. Pakliže jste schopni cíleně upoutat jejich pozornost, inspirovat a motivovat je k pozitivním reakcím na Vaše vizuální sdělení, jste jen krok od dosažení vytčených obchodních cílů. Komunikační design je jeden z nejdůležitějších nástrojů, který Vám umožní generovat vyšší zisky.
„We made the buttons on the screen look so good you’ll want to click them“ – Steve Jobs
Nevyčíslitelné hodnoty milisekund
Vlastní vizuální prostor vnímáme většinou v průběhu tzv. fixací, krátkých časových úseků, kdy jsou oči v nehybné pozici. Tato pozice trvá přibližně 200-300 millisekund, což je take doba, v níž potenciálního zákazníka zaujmeme nebo ne.
V průběhu každé fixace je naším úkolem učinit z informací, jež jsou našemu produktu nejbližší, ty nejzajímavější. Lidský mozek se totiž vždy soustředí nejdříve na ty nejnápadnější podněty a zbytek má tendenci ignorovat.
Říkáme tomu vizuální pozornost a je naším úkolem s ní pracovat ku prospěchu věci. Zde je 5 krátkých tipů, jak.
Lidský mozek si vytváří „zkratky“, aby se rychle zorientoval v daném prostředí, což nabývá zejména v dnešní době, přesycené informacemi, na důležitosti. Přesto je možné ovlivnit to, co lidé vidí, nebo to, co si myslí, že vidí. Pokud víme, jak rozdělit informace o barvách, tvarech, materiálech, ale i např. designových doplňcích, světlech apod., jsme schopni zákazníkovu “zkratku” nastavit přesně tak, jak potřebujeme.
Veškeré vnímání komunikačního vizuálna záleží na informaci samotné, její relevanci a kontextu ve vztahu k vědomostem a zkušenostem zákazníka, obeznámeností s tématem a jeho očekáváními. Docílit “zkratku”,kterou potřebujeme tedy vyžaduje kombinaci strategického plánování, výzkumu trhu, kreativitu, kritické myšlení (“outside of the box”) a v neposlední řadě znalosti o psychologii designu.
Skládání grafických element do jednoho celku je spíše práce pro milovníka lega.
Pokud rozumíme tomu, jak design FUNGUJE, můžeme ovlivnit a přesvědčit zákazníkův mozek tak, aby viděl určité věci v závislosti na tom, co chceme komunikovat právě my a právě o našem produktu. To nám umožňuje obstát v obrovské konkurenci světa přeinformovaného marketingovými sděleními.
Periferní vidění je prokazatelně používáno více než vidění centrální. Lidé ho používají mimoděk především k tomu, aby se byli schopni rychle zorientovat v nové situaci. Je to pozůstatek prehistorické nutnosti přežít v divočině. V praxi se tato skutečnost prezentuje tak, že pakliže něčím, co hlavní sdělení obklopuje, „vyrušíte“ zákazníkovo soustředění, vyvoříte konflikt v jejich pozornosti.
Pokud chceme, aby se náš zákazník soustředil na určitou informaci, doprovodné informace a okolní prostředí by měly mít komplementární a konzistentní tvář. Je potřeba se ujistit, že vše, co obklopuje naše hlavní sdělení, je stejně propracované. Způsobíme-li totiž konflikt v soustředěnosti našich zákazníků, jejich pozornost poměrně rychle klesá. To nás stojí nejen neefektivně vynaložené náklady na reklamu, ale i neuskutečněné prodeje.
Výzkumy ukazují, že lidský mozek používá k identifikaci veškerých objektů základní tvary, tzv. geometrické ikony (geony). Lidé automaticky hledají známé vzorce. Je tedy velmi výhodné používat seskupení a prázdný prostor obklopující objekty tak, abychom tyto vzorce vytvořili a efektivně využili. Vizuální kortex je totiž aktivnější ve chvílích, kdy si něco představujeme, než když realitu již vnímáme.
Čím více vzorců, tím lépe, neboť lidský mozek je přímo vyhledává. Pakliže jsme tedy schopni nějaké relevantní vzorce vytvořit, výrazně tím zákazníkovi zjednodušujeme rozpoznání cílového objektu. A čas, stejně tak jako upoutání pozornosti, je to, oč nám běží.
Existuje speciální část mozku, která rozeznává obličeje, ba co víc, je značně rychlejší než naše schopnost rozeznávat objekty. Toto rozpoznávání navíc doprovází silná emoce. Pokud tedy jakákoliv vizuální informace obsahuje nějaký obličej, jste ve výhodě.
Lidé rozpoznají a reagují na obličeje rychleji než na cokoliv dalšího. Speciálně ty, jež sledují přímo Vašeho zákazníka, budou mít tu nejlepší odezvu. A pokud oči na obrázku spočinou přímo na Vašem produktu, i Váš zákazník má tendenci se na něj rychleji zaměřit.
Lidé věří tomu, že věci, které jsou blízko sebe k sobě také patří. Ano, opravdu záleží na správném rozdělení a dávkování předávaných relevantních informací. V zásadě by všechny měly mít nějaký společný element (např. barvu, linky) a vše ostatní je potřeba správně doplnit.
To, jak je vyplněn prostor mezi objekty, které k sobě patří, či nepatří, hraje klíčovou roli v tom, jak ho zákazníci vnímají jako celek a zda se jím cítí osloveni.
Závěr
Jedním ze strategických úkolů marketingových specialistů a obchodníků je vybírat, skládat a prezentovat vizuální sdělení o produktech a službách tak, aby byly pro potenciální, ale i stávající zákazníky působivá a přitažlivá. To nám zajistí jejich pozornost a konverzi v jejich nákupním chování. Z návštěvníka se stává zákazník.
Reference:
Alex Burmester. 2018. How do our brains reconstruct the visual world?. [ONLINE] Available at: http://theconversation.com/how-do-our-brains-reconstruct-the-visual-world-49276. [Accessed 01 March 2018]. | Weinschenk, S., 2011. 100 things every designer needs to know about people. 1st ed. Berkeley: New Readers.
